kontakty

Brát foťák do ruky patří k mým velkým vášním. A zajet si s kolegy z fotoserverů na "výjezdní tématický seminář" potěšením stejně velkým. Teď se mi například vybavuje naše návštěva Tater. Prst jsem měl skoro pořád přilepený na spoušti a nesmírně si to užíval. Focení prostě miluju. Co je ale na fotkách Vám bohužel říct nemůžu. Ne, nestydím se za ně, nesmazal jsem je ... Já je prostě ještě neviděl.

Z mých fotografických zážitků nikdy nezapomenu na focení Monument Valley. Vzbudil jsem se ve čtyři ráno a vydal se fotit. Bylo to nejdřív za celý můj život, co jsem kvůli focení vstával. Dodnes je to pro mě připomínka nesplněného snu. Přál bych si, abych se zase donutil vstát tak brzo a šel nafotit své představy, šel za tím, co opravdu cítím a co bych si přál. Nebýt jen součástí kolotoče, mít čas a chuť realizovat své vlastní sny.

Fotky i fotografové mě vždycky fascinovali. Trpět v zimě, v dešti, v horku… Jen aby to "cvak" zaznělo správně. To chce odvahu a smeknout, nejen před profíky, ale i těmi rekreačními fotografy. Například před mou tetou. Z dovolené vždycky doveze krásné fotky hor, velkých monumentů ... Jen pózující babičce jde na nich vždycky vidět pouze klobouk.